InspiraceRande s mozky

Ať žijí neslušná slova aneb Klením ke spokojenému životu

462 zobrazení
adobestock_117966770-kopie

Zrovna se vám něco nepovedlo a z úst jste vypustili peprnou kletbu. Podle společenských zásad byste se měli stydět. Co si o tom ale myslí váš mozek?

Hodné holky neklejí.

Nadávky se do slušné společnosti nehodí.

Ještě jednou to slovo vyslovíš a dostaneš po papuli!

Neznám člověka, který by se alespoň jednou v životě nesetkal s těmito hláškami. Již odmala je nám vštěpováno, jak důležité je mluvit slušně. Není nám ale řečeno, co máme dělat v situacích, kdy je nadávka to jediné vhodné, co se nabízí. Třeba když jdete po chodníku podél cesty plné kaluží a projíždějící auto vás ošplíchne špinavou vodou. Málokdo z nás se v této situaci zamyslí a přejde ji buď mlčením, nebo neutrální větičkou.

Mám kamaráda, který si toto dilema vyřešil po svém. Jelikož mluví několika jazyky, jeho repertoár je bohatší a může si dovolit místo českého „do*rdele“ zanadávat třeba čínsky. Výsledek je ten, že lidé obdivují jeho znalost jazyků a on si dopřává uspokojení, jež nadávání přináší. Klení však není jen jednoduché používání slov, která jsou dle společenské dohody neslušná. Za klením a s ním související úlevou se jako obvykle skrývá náš kamarád mozek.

Klení však není jen jednoduché používání slov, která jsou dle společenské dohody neslušná. Za klením a s ním související úlevou se jako obvykle skrývá náš kamarád mozek.

brain-1787622_px-kopie
Jazykové centrum se ukrývá v levé hemisféře mozku.

Nejdříve si vysvětlíme, jak vůbec vědci došli ke zkoumání nadávek, přece jen to nezní jako fascinující téma třeba ve srovnání s možnými dopady eugeniky na lidskou morálku. Přesto však toto téma upoutalo, a to když se objevil pacient s Tourettovým syndromem. S ním je asociována tzv. Corpolalia, nemoc projevující se nekontrolovatelným klením. Druhou šipkou vedoucí k výzkumu nadávek byla choroba nazvaná afázie. Pacienti s touto chorobou jsou schopni vyslovit jen pár slov. Nejznámějším příkladem byl pacient nazývaný Tan, a to dle slova „tan“, jenž bylo jediným slovem, které byl schopen vyslovit.

Obě dvě choroby jsou spojovány s levou hemisférou mozku, která je pro většinu populace jazykovým centrem, kde se jazyk nejen vytváří, ale také zde probíhá porozumění jazyku. Pacienti s afázií nebo Corpolalií mají tyto oblasti poškozené či přímo nefunkční, jak bylo objeveno pomocí magnetické rezonance. Přesto jsou však lidé jak s Corpolalií, tak afázií schopni klít, a hodně. Jak je to možné? Zatím jediné pravděpodobné a vysoce zkoumané vysvětlení je to, že je klení spojeno s jinou částí mozku než klasická tvorba a porozumění řeči.

Kterou částí? Již zmíněným limbickým systémem.

Jak jsem psala v minulém článku, limbický systém se stará o emoce, paměť a chování. Společně s frontálním lalokem tedy mají na starost většinu naší osobnosti, tedy to, jak vnímáme a projevujeme emoce, jak racionální či neracionální jsme, jak moc kontrolujeme naše pudy a podobně. Jelikož jsou nadávky obyčejnými slovy, která však mají silně emocionální význam, má se za to, že jsou zpracovávány právě limbickým systémem a jeho sousedem basálními gangliy.

Kde se vzala basální ganglia? Tento orgán je spojen s pohybem. Jelikož není pochyb o tom, že i artikulace je způsobem pohybu, potřebujeme orgán, který se o onen specifický pohyb postará. A tady nastupují na řadu právě basální ganglia, která se starají o regulaci pohybu. V případě řeči se starají o to, co bude a nebude vysloveno. Společně s frontálním lalokem, jež si rozmyslí společenské standardy a jestli stojí za to je porušit, limbickým systémem, který je jako emoční sopka, a basálními gangliy pak tito tři mušketýři vypouštějí z úst kletby. A ne ty z Harryho Pottera.

Nadávky jsou užitečné

Teď už víme, jaké procesy stojí za tvorbou a vyslovením nadávek. Jsou tedy nadávky užitečné? Výzkumy dokazují, že ano. Nejen že uvolňují přecpanému mozku, ale klení také snižuje vnímání bolesti, jak bylo dokázáno výzkumem profesora z univerzity v Keele, jež se nechal inspirovat svou ženou klející při porodu. Ve svém výzkumu vystavil tento kreativní profesor účastníky nejzrůznějším úkolům, jako třeba testu jak dlouho vydrží s rukou strčenou v mrazivé vodě. Dovolil jim ulevovat si jak „slušnými“, tak neslušnými výrazy, přičemž měřil, za jakých podmínek vydrží s rukou ve vodě déle. Překvapí vás, že pokud kleli, vydrželi mnohem déle?

Pokud si to shrneme, rozhodně je v životě plno situací, kdy se klení nehodí. Nikdo nechce, abychom nebyli schopni vyjádřit se citlivě, vhodně a ohleduplně. Nicméně život přináší i mnoho situací druhého typu, při kterých nadávky nikomu neublíží, ba právě naopak, jen uleví. Takže ať už si vymyslíme nadávky své (v dětství jsme s kamarádkou pyšně přišly s „ty pando“) či používáme ty obecně známé, rozhodně se za ně v soukromí nestyďme. Koneckonců nadávky se stávájí i běžnou součástí terapie, to když člověk trpí přílišnou sebekontrolou a není mu dobře se sebou samým. Takže, co nás dneska na*ralo?

 

O tajích mozku se více dozvíte v sekci Rande s mozky. O limbickém systému, stavění mozku a čekání na dospělost si přečtěte v článku:

Kde se bere rozum a kdy už konečně dospějeme

Tereza Roshique
Věčně hledající studentka psychologie s nadšením pro mozky a filozofování.

Komentovat

avatar

wpDiscuz