InspiraceRande s mozky

Ať žijí neslušná slova aneb Klením ke spokojenému životu

511 zobrazení
adobestock_117966770-kopie

Zrovna se vám něco nepovedlo a z úst jste vypustili peprnou kletbu. Podle společenských zásad byste se měli stydět. Co si o tom ale myslí váš mozek?

Hodné holky neklejí.

Nadávky se do slušné společnosti nehodí.

Ještě jednou to slovo vyslovíš a dostaneš po papuli!

Neznám člověka, který by se alespoň jednou v životě nesetkal s těmito hláškami. Již odmala je nám vštěpováno, jak důležité je mluvit slušně. Není nám ale řečeno, co máme dělat v situacích, kdy je nadávka to jediné vhodné, co se nabízí. Třeba když jdete po chodníku podél cesty plné kaluží a projíždějící auto vás ošplíchne špinavou vodou. Málokdo z nás se v této situaci zamyslí a přejde ji buď mlčením, nebo neutrální větičkou.

Mám kamaráda, který si toto dilema vyřešil po svém. Jelikož mluví několika jazyky, jeho repertoár je bohatší a může si dovolit místo českého „do*rdele“ zanadávat třeba čínsky. Výsledek je ten, že lidé obdivují jeho znalost jazyků a on si dopřává uspokojení, jež nadávání přináší. Klení však není jen jednoduché používání slov, která jsou dle společenské dohody neslušná. Za klením a s ním související úlevou se jako obvykle skrývá náš kamarád mozek.

Klení však není jen jednoduché používání slov, která jsou dle společenské dohody neslušná. Za klením a s ním související úlevou se jako obvykle skrývá náš kamarád mozek.

brain-1787622_px-kopie
Jazykové centrum se ukrývá v levé hemisféře mozku.

Nejdříve si vysvětlíme, jak vůbec vědci došli ke zkoumání nadávek, přece jen to nezní jako fascinující téma třeba ve srovnání s možnými dopady eugeniky na lidskou morálku. Přesto však toto téma upoutalo, a to když se objevil pacient s Tourettovým syndromem. S ním je asociována tzv. Corpolalia, nemoc projevující se nekontrolovatelným klením. Druhou šipkou vedoucí k výzkumu nadávek byla choroba nazvaná afázie. Pacienti s touto chorobou jsou schopni vyslovit jen pár slov. Nejznámějším příkladem byl pacient nazývaný Tan, a to dle slova „tan“, jenž bylo jediným slovem, které byl schopen vyslovit.

Obě dvě choroby jsou spojovány s levou hemisférou mozku, která je pro většinu populace jazykovým centrem, kde se jazyk nejen vytváří, ale také zde probíhá porozumění jazyku. Pacienti s afázií nebo Corpolalií mají tyto oblasti poškozené či přímo nefunkční, jak bylo objeveno pomocí magnetické rezonance. Přesto jsou však lidé jak s Corpolalií, tak afázií schopni klít, a hodně. Jak je to možné? Zatím jediné pravděpodobné a vysoce zkoumané vysvětlení je to, že je klení spojeno s jinou částí mozku než klasická tvorba a porozumění řeči.

Kterou částí? Již zmíněným limbickým systémem.

Jak jsem psala v minulém článku, limbický systém se stará o emoce, paměť a chování. Společně s frontálním lalokem tedy mají na starost většinu naší osobnosti, tedy to, jak vnímáme a projevujeme emoce, jak racionální či neracionální jsme, jak moc kontrolujeme naše pudy a podobně. Jelikož jsou nadávky obyčejnými slovy, která však mají silně emocionální význam, má se za to, že jsou zpracovávány právě limbickým systémem a jeho sousedem basálními gangliy.

Kde se vzala basální ganglia? Tento orgán je spojen s pohybem. Jelikož není pochyb o tom, že i artikulace je způsobem pohybu, potřebujeme orgán, který se o onen specifický pohyb postará. A tady nastupují na řadu právě basální ganglia, která se starají o regulaci pohybu. V případě řeči se starají o to, co bude a nebude vysloveno. Společně s frontálním lalokem, jež si rozmyslí společenské standardy a jestli stojí za to je porušit, limbickým systémem, který je jako emoční sopka, a basálními gangliy pak tito tři mušketýři vypouštějí z úst kletby. A ne ty z Harryho Pottera.

Nadávky jsou užitečné

Teď už víme, jaké procesy stojí za tvorbou a vyslovením nadávek. Jsou tedy nadávky užitečné? Výzkumy dokazují, že ano. Nejen že uvolňují přecpanému mozku, ale klení také snižuje vnímání bolesti, jak bylo dokázáno výzkumem profesora z univerzity v Keele, jež se nechal inspirovat svou ženou klející při porodu. Ve svém výzkumu vystavil tento kreativní profesor účastníky nejzrůznějším úkolům, jako třeba testu jak dlouho vydrží s rukou strčenou v mrazivé vodě. Dovolil jim ulevovat si jak „slušnými“, tak neslušnými výrazy, přičemž měřil, za jakých podmínek vydrží s rukou ve vodě déle. Překvapí vás, že pokud kleli, vydrželi mnohem déle?

Pokud si to shrneme, rozhodně je v životě plno situací, kdy se klení nehodí. Nikdo nechce, abychom nebyli schopni vyjádřit se citlivě, vhodně a ohleduplně. Nicméně život přináší i mnoho situací druhého typu, při kterých nadávky nikomu neublíží, ba právě naopak, jen uleví. Takže ať už si vymyslíme nadávky své (v dětství jsme s kamarádkou pyšně přišly s „ty pando“) či používáme ty obecně známé, rozhodně se za ně v soukromí nestyďme. Koneckonců nadávky se stávájí i běžnou součástí terapie, to když člověk trpí přílišnou sebekontrolou a není mu dobře se sebou samým. Takže, co nás dneska na*ralo?

 

O tajích mozku se více dozvíte v sekci Rande s mozky. O limbickém systému, stavění mozku a čekání na dospělost si přečtěte v článku:

Kde se bere rozum a kdy už konečně dospějeme

Tereza Roshique
Věčně hledající studentka psychologie s nadšením pro mozky a filozofování.

Komentovat

avatar

wpDiscuz

K poskytování služeb, personalizaci obsahu a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Co to znamená?

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close