InspiraceRande s mozky

Cukrománie aneb Jak přemíra čokolády (a jiných dobrot) ovlivní naší náladu a mozek

2383 zobrazení
adobestock_116809253-kopie

Již druhý týden se můj život točí kolem sladkostí. Pod tíhou pracovních povinností jsem začala pociťovat první příznaky únavy a tak jsem se obrátila na údajně tu nejlepší kamarádku: čokoládu. A v její sladké přítomnosti jsem strávila celý týden. Co na to ale říká můj mozek?

chocolate-932324_px-kopiePondělí začalo dobře: k snídani sójový jogurt, heřmánkový čaj a ovocný džus. K obědu salát s kuřecím, rajčaty a okurkou. Večeře byla ve znamení krekrů a mozzarely posypané bazalkou a troškou soli. Byl to první den v práci po odpočinkovém víkendu. Cítila jsem se nabitá energií, večer jsem si zvládla i zacvičit, a to prosím po 9 hodinách strávených pobíháním v kavárně. Ale v úterý, tedy druhý den mého 8 denního pracovního týdne, jsem začala pociťovat první příznaky únavy. A tak jsem se obrátila na údajně tu nejlepší kamarádku: čokoládu.

Čekala jsem, že mi dodá energii a uleví se mi. Místo toho mi ale začalo být hůř. Sladkosti totiž umí být pěknými zrádci. Při přejídání se nejde jen o to, že se z nás postupně stanou zaoblení človíčci. To, jak se stravujeme, ovlivňuje i náš mozek, a potažmo i naši psychickou pohodu (či nepohodu).

Náš mozek je velice chytrý. Umí se učit, přizpůsobovat. Stará se o nás opravdu ze všech sil, a ve spolupráci s dalšími kamarády orgány (např. i limbickým systémem) zajišťuje homeostázu, tedy stav fyzické a psychické vyrovnanosti.

Například takový žaludek a střeva. Tato partička nám dá spolehlivě najevo, když je něco v nepořádku. Všichni víme, jak nevrlí umíme být, pokud máme hlad. Nebo jak snadno se rozkřikneme na kamarádku, protože je naše břicho právě obývané vetřelcem živeným velkým množstvím zmrzliny. I na známém přísloví ,,láska prochází žaludkem“ něco je.

Právě mozek však ve spojitosti s kamarády trávicími orgány také dostává nejvíce zabrat naším životním stylem. Jak? Pojďme si zapřemýšlet.

Nekažme si čokoládou náladu

Tvrdí se, že sladkosti pomáhají na nervy. Všichni známe Bridget Jones a její oblíbené sedánky s nejrůznějšími dobrůtkami v dobách největších muk s muži. Možná mábowl-932980_px-kopieme pocit, že nám přemíra cukru v žaludku uleví. Realita je však odlišná, a to nemluvím jen o pár kilech navíc. Pojďme s podívat, co se při přejídání děje v našem mozku.

Zaprvé je tu chemická stránka věci, mozek je totiž taková obrovská továrna na chemikálie. Při nadměrném množství jakéhokoli jídla dojde k nadbytečné produkci látek zvaných ROS (Reactive Oxygen Species), které souvisí s již zmíněnou homeostázou. Jednoduše řečeno: pokud jíme moc, ubližujeme si, nabouráváme rovnováhu. A pocítíme to. Únavou, zhoršenou pamětí, sníženou soustředěností, náladovostí. Tímto však vliv našich stravovacích návyků na naše rozpoložení nekončí…

Pamatujete na limbický systém, o kterém jsem psala minule? Je to ústrojí složené z menších částí mozku, které má na starosti naši motivaci, chování i paměť. Limbický systém a jeho část hypothalamus dostávají signály ze střev. Pokud našim střevům není dobře, není dobře ani našemu limbickému systému a hypothalamu. Jelikož se hypothalamus podílí na udržení homeostázy, máme najednou problémy se spánkem, i přes to, že jsme unavení. Jsme žízniví i nadměrně hladoví. Jsme emočně labilní, nemáme na spoustu věcí chuť. Naše tělesná teplota kolísá. A to všechno ze špatně zvolené stravy.

Všeho moc škodí

Jak říkaly naše babičky: ,,Všeho moc škodí“. Takže pokud jíme nezdravá jídla či se rovnou přejídáme, nejen že dojde k vyloučení chemikálií, které nám brání v psychické vyrovnanosti, ale také si způsobíme i další nepříjemné stavy, jako například zvýšenou únavu, protože nevhodná strava napadá limbický systém.

no75_l-czJá svůj 8 denní pracovní týden přežila, ovšem za jakých podmínek? Jsem vyčerpaná a dobře se rozhodně necítím. Teď, když nad tím přemýšlím, jsem si tu 3. krabičku zmrzliny Ben a Jerry neměla kupovat, i přes to, že byla ve slevě. Maltezers se taky neukázali jako spolehliví společníci, ba právě naopak, pěkně mě kopli do zadku. Nebo spíše do břicha. Už bych možná měla dát svému vetřelci jméno a sžít se s ním. Hledala jsem u čokolády pomoc, ale místo toho se mi přitížilo. Větší břicho bych snesla, ale můj mozek? Ten úžasný orgán, díky kterému jsem, jaká jsem, a díky kterému si můžu vychutnávat život?

Dříve, než se začneme ládovat druhou čokoládou, zkusme se na chvíli zastavit a zamyslet. S tělem (a mozkem) je to jako s autem. Pokud chceme, aby dobře sloužilo, musíme se o ně dobře starat a lít do něj kvalitní benzín.

 

O limbickém systému si přečtetě více  v článku O zamilovanosti jinak anebo Miluji Tě z celého limbického systému.

O fungování mozku si můžete více přečíst v článku Kde se bere rozum a kdy už konečně dospějeme?

Tereza Roshique
Věčně hledající studentka psychologie s nadšením pro mozky a filozofování.

Komentovat

avatar

wpDiscuz

K poskytování služeb, personalizaci obsahu a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Co to znamená?

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close