InspiraceRande s mozky

Máte vztek nebo jste dnes smutní? V pořádku! I negativní emoce jsou NAŠE emoce

1 komentář521 zobrazení
adobestock_48228877

V současné společnosti je „v pořádku“ být stále dobře naladění a za každou cenu pozitivní. Všude slyšíme, že máme být profesionální, přizpůsobiví a máme potlačovat naše negativní emoce, které jako koroze rozežírají náš pozitivní svět. Vede to ale k něčemu dobrému?

Negativní emoce jsou také emoce a patří k nám stejně jako ty pozitivní. Bylo by báječné, kdybychom se neustále cítili krásně a náš život každý den přetékal štěstím. To ale není realita. Skutečný život je mixem rozličných prožitků a emocí. Vykašleme se na to, co nám říká naše okolí. Dovolme si cítit se občas špatně. To, že se někdy cítíme mizerně, neznamená, že je s námi něco špatně nebo že žijeme nešťastný život.

Prokletí pozitivních lidí

Mám ráda pozitivní přístup k životu. Jsem citlivá na konflikty, nesnáším agresivní jednání a věřím, že téměř každé nedorozumění lze vyřešit v klidu. Silně mi vadí, když musím být na druhé nepříjemná a to se odráží na mém jednání. Lidé v mém okolí jsou zvyklí, že jsem nekonfliktní, snažím se být neustále laskavá, dobře naladěná a trpělivá.

Přesto se občas stane, že mám i já špatný den. Nemusí jít o vážné neštěstí. Někdy mám mizernou náladu jen kvůli dešti, který mě ráno neočekávaně pozdravil na cestě do práce. Nebo mě naštve, že jsem si někam schovala sluchátka a už měsíc je nemůžu najít, či se mi nedaří otevřít sklenici s houbami. Mrzí mě, že můj partner pojede na dovolenou beze mě a jsem smutná, když mají rodiče problémy v práci nebo mi chybí kamarádka.

no73_l-czJenže v tu chvíli často narazím na zeď odmítání – lidé v mém okolí jsou nepříjemně překvapeni. Jsem přece pozitivní člověk. Moji nejbližší rozmrzele očekávají, že budu dobře naladěná jako obvykle. Zlobí se na mě za můj vztek a vadí jim můj smutek. Moje negativní emoce odmítají přijmout. Podle nich ke mně smutek a vztek „nesedí“ a na „špatné“ emoce nemám právo.

Nikomu neškodím a snažím se ze všech sil své špatné nálady na nikoho nepřenášet. Nerozumím tomu, proč bych se jednou za čas nemohla cítit mizerně. Nejsem chybná. Moje negativní emoce ke mně patří stejně jako ty pozitivní. Proč bych se za ně měla někomu omlouvat nebo se stydět za to, že je mám? Šťastná a pozitivní, nebo naštvaná a smutná. Pořád jsem to já.

Emoce jsou jako splašený kůň

Emoce hrají v našem životě velmi významnou roli. Pokud nahlédneme do díla profesora psychologie Paula Ekmana, dočteme se o emocích mnoho zajímavostí. Pomocí rozsáhlých výzkumů profesor dokázal, že emoce mají obrovskou moc a dokážou zvítězit i nad nejsilnějšími prazákladní pudy (kterými jsou hlad, sex a vůle přežít. Např. emoce odporu může překonat hlad, emoce strachu neumožní sex a zoufalství dokáže dohnat člověka až k sebevraždě).

Emoce jsou hnacím motivem našeho života. Silvan Tomkins

Emoce přicházejí mnohem dříve, než si je uvědomíme a proto je obecně náročné zvládat naše emoční projevy. Emoce nemůžeme téměř kontrolovat, je opravdu těžké je zkrotit – jsou „jako splašený kůň“. Můžeme ale ovlivnit okolnosti, které je vyvolávají, a tak změnit chování, k němuž vedou.

Profesor také definoval šest základních emocí, kterými jsou: hněv, odpor, strach, štěstí, smutek, překvapení. Tyto emoce jsou všudypřítomné a tvoří základ naší psychologické podstaty.

Jak uvedl Ekman ve své knize Odhalené emoce: „Snažíme se zařídit svůj život tak, abychom maximalizovali prožitek svých pozitivních emocí a minimalizovali prožitek emocí negativních. Ne vždy se nám to podaří, ale pokoušíme se o to. Lidé chtějí být šťastní a většina z nás nechce prožívat strach, hněv, odpor, smutek nebo bolest – pokud se tak neděje v bezpečném prostředí divadla či nad stránkami románu. Přesto bychom bez těchto emocí nemohli žít. Jde tedy o to, abychom s nimi žili lépe.“

„Snažíme se zařídit svůj život tak, abychom maximalizovali prožitek svých pozitivních emocí a minimalizovali prožitek emocí negativních. Přesto bychom bez těchto emocí nemohli žít. Jde tedy o to, abychom s nimi žili lépe.“

Negativní emoce jsou stejně tak lidské jako ty pozitivní. Dovolme si občas vypadnout z naší pozitivní role a cítit se špatně. Prožívejme je, pozorujme a naučme se pochopit, co je vyvolává. Přestaňme vnímat negativní emoce jako nežádoucí okolnost, která se nás netýká. Potlačování není správná cesta. Každý se přece snažíme prožívat hezký život plný příjemných emocí. Tak proč se trestat za chvíle, kdy se nám to nedaří?

 

Zdroje:

Odhalené emoce: Paul Ekman, Jan Melvil Publishing, 2015 (citace str. 17-18)

Kniha psychologie: kolektiv autorů, UNIVERZUM, 2014

 

Již brzy se těšte na recenzi inspirativní knihy Odhalené emoce!

Lucie Vanišová
Elektroenergetička, jogínka a spoluzakladatelka magazínu Antilopa s láskou ke knihám, krásným myšlenkám, lidem a jejich mozkům.

Komentovat

avatar

Řadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
trackback

[…] Zdroj obrázku: Antilopa Journal […]

wpDiscuz