Vztahy a emocePartnerství

Jediný způsob, jak se vyrovnat se ztrátou lásky

4 komentáře3318 zobrazení
Rozchod

Když vztah skončí, ať už více či méně očekávaně, neznamená to, že nás jen tak opustí i city. Jak se vyrovnat s nešťastnou láskou?

Všechno je k ničemu, nemáme chuť vůbec existovat. Vadí nám světlo, vadí nám tma. Tluče nám srdce, tváře máme celé pálivé od nekonečných proudů slz. Máme hlad, jíme a stejně je nám špatně. Jsme zpocení a stejně je nám zima. Chceme něco dělat, chceme běhat, řvát a bušit pěstí do zdi. Jenže místo toho jen hodiny bezmocně ležíme a koukáme, jak se mraky líně sunou po obloze. Proč sakra plynou tak pomalu? Proč to všechno nemůžeme zaspat?

Není důležité, jestli se s námi někdo rozejde, nebo tak učiníme my. Nerozhoduje, jestli láska trvala měsíc, nebo deset let. Emoce se bouří stejně silně a naší mysl v tu chvíli zaplavuje zoufalství a beznaděj.

Mohli jsme si na citové dno sáhnout už několikrát, můžeme se trápit úplně poprvé. Emoce se nedají ošálit a my vždycky všechno prožíváme stejně intenzivně. Totálně. Bez slitování… A ty otázky jsou tak ubíjející: Proč zrovna já? Co jsem udělal špatně? Zasloužím si to? Proč mohou být jiní šťastní? A budu vůbec ještě někdy ve svém životě šťastný já? Určitě ne!

Jen úplný idiot nám v tuto chvíli může radit, abychom se začali cítit hezky. Okolí i blízcí přátelé to myslí dobře a chtějí nám pomoct. Ale k čemu jsou nám řeči, že se všechno brzy spraví, že poznáme někoho jiného a budeme se opět cítit šťastně? Je to úplně jedno, protože to není teď hned. Vlastně nás to vůbec nezajímá.

Rychlé řešení, jak protivné, vysilující a ničivé emoce utlumit a začít se cítit dobře, neexistuje. Nemůžeme se soustředit na práci, nechce se nám jít do posilovny, nechceme běhat, nemáme chuť na skvělé jídlo, nechceme vyrazit na výlet a už vůbec nechceme dělat nic z toho, na co jsme do teďka neměli čas.

Nechceme poslouchat rady ani útěchy. Potřebujeme jen všem kolem sebe říct, jak se cítíme mizerně, jak je nám špatně a jak už nikdy nebudeme šťastní. Musíme to říct úplně všem, aby se také cítili aspoň trochu mizerně, protože jsou všichni šťastnější než my!

Jediný způsob, jak se se vším vyrovnat, je dát tomu nekontrolovatelný průběh, jít až na dřeň. Nějaký čas prostě budeme nepoužitelní, nedostupní a vůbec si to neužijeme.

Když nás trápí neštěstí v lásce, je úplně jedno, co nám kdo radí – lidé, časopisy, knihy… Žádné skvělé rady nám nepomohou. Prostě si to všechno musíme hodinu po hodině a den po dni protrpět. Nejlepší a nejúčinnější je, když se totálně oddáme všem svým emocím, necháme je působit a vůbec jim nebudeme bránit, tak, aby zaplavily naši mysl a my se pak cítili ještě hůře. Jediný způsob, jak se se vším vyrovnat, je dát tomu nekontrolovatelný průběh, jít až na dřeň. Nějaký čas prostě budeme nepoužitelní, nedostupní a vůbec si to neužijeme.

Pokud jste čekali nějakou úžasnou radu, jak rozpad vztahu a ztrátu lásky lépe zvládnout, jste na omylu. Prostě nějak přečkejte den, splňte své povinnosti a vraťte se do postele plakat a zuřit. Však ono to brzy přejde a bude líp. Určitě. Ale to teď stejně nechcete slyšet…

Asi se cítíte mizerně. Klidně nám to napište do diskuse pod článek…
David Budai
Novinář a spoluzakladatel magazínu Antilopa, který stále nevěří v zánik tištěných médií. Ale online svět je také sexy.

Komentovat

avatar

Řadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Simone
Čtenář
Simone
1 rok 1 měsíc

Konečně něco rozumného a ze života. Ano, protrpět. Ale co dělat, když člověk trpí už rok a už předtím několik let neopětované lásky zažíval?

Maru
Čtenář
Maru
2 měsíce 14 dní

Konečně přínosný článek pro ty, kteří to zrovna prožívají. Nepřináší nic nového, jen konstatuje, což je asi největší útěcha (spolu s připravením filtru a podání papírku), stejně všechno víme a nechcem to slyšet. Takže cajk, dík. Stejně je to pruda.

Marek
Čtenář
Marek
1 měsíc 26 dní
Zdravím vás. Je mi 32 a momentálně prozivam těžké období svého života. Měl jsem 2lety vztah, který před 7 dny skončil…bylo to psycho, ale spíše z mě strany, protože jsem se neustále urážel a neustále mi něco vadilo, ukončil jsem to já s tím, ze už se k přítelkyni nevratim. Pokusím se ve zkratce napsat jen můj příběh. Seznámili jsme se na internetu…je o 5 let starší jako já. Má 10 letělo syna. Já jsem svobodný a děti nemám. Oba pracujeme v zahraničí. Než jsem ji poznal, byl jsem sebovedomy, vyrovnaný chlap, který v životě věděl co chce, ze začátku… Zobrazit více »
Lucie Vanišová
Redaktor
1 měsíc 1 den

Také vás zdravíme, jestli vám pomohlo už jen to, že jste sem svůj příběh mohl napsat, tak naše práce má smysl :-). Děkujeme a přejeme vše dobré, ať je vám brzy lépe a trápení přejde, to je asi jediné, co lze popřát po rozchodu…

wpDiscuz

K poskytování služeb, personalizaci obsahu a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Co to znamená?

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close