Vztahy a emoceLidé kolem nás

Neházejme vztahy do koše. Podejme raději drahým pomocnou ruku

410 zobrazení
AdobeStock_82132782 - kopie

Nezáleží na tom, jestli je to přátelství, partnerství nebo rodina. V každém vztahu jednou za čas přijde období, kdy se naši drazí trápí. A to je přesně ta chvíle, kdy se můžeme buď otočit zády, anebo jim podat pomocnou ruku.

Na téma „pomocné ruky“ jsem slyšela krásný příběh.

Má známá prožívala velmi těžké období a cítila se dlouhou dobu na dně. S nikým nechtěla mluvit, nevěděla si se sebou rady a začala se uzavírat před světem. Nejlepší kamarád jí chtěl pomoci a správně odtušil, že to, co nejvíce potřebuje, je neustálý kontakt s někým blízkým.

Nemohl se s ní vídat každý den, problém ale vyřešil po svém. Rozhodl se, že bude přítelem na telefonu. A tak jí začal volat. Byl neústupný, otravný a důsledný – volal, i když se uzavřela před celým světem a nechtěla s nikým mluvit. Volal, když byla negativní, smutná a nepříjemná. Volal prostě každý den tak dlouho, dokud se nezačala cítit lépe, a přestal až ve chvíli, kdy začala znovu žít.

Od tohoto období uběhla už řada let, přesto si známá vybavuje detaily jejich pravidelných telefonátů, jako by to bylo včera. Jejich přátelství se znatelně prohloubilo a nyní je intimní a pevné jako málokteré. Mohl se na ni vykašlat, ale neudělal to. A ona na to nikdy nezapomene. Pomoc v těžkých časech je totiž něco, co se počítá.

Vztahy jako spotřební zboží

lidske_vztahyStaly se vztahy pouhým spotřebním zbožím a pevné vazby mezi lidmi jen pohádkou minulosti? Věřím, že ne. Přesto si myslím, že vztahy s blízkými jsou kvůli své křehkosti a choulostivé nátuře v dnešní době v ohrožení. Na rozdíl od neživých peněz nebo majetku totiž potřebují mnoho (nepřetržité!) péče a pozornosti. Snadno můžeme pod tíhou pracovních povinností, neodškrtaných řádek v TO-DO listu a honbou za úspěchem, získat pocit, že jsou nepodstatné.

Ať fungujeme v jakémkoliv vztahu, jednou za čas přijde doba, kdy „to skřípe“. Náš blízký (nebo my sami) prožívá náročné období či velké životní změny nebo se z různých důvodů mění.

Byli jsme zvyklí na příjemnou atmosféru a souznění a najednou cítíme, že se pomalu vytrácí neznámo kam. Překvapeně narážíme na vzájemné nepochopení, intimita se rozplývá pod rukama a nedorozumění střídá nedorozumění. Náš drahý (nebo my) se nám mění před očima a společná setkání (či společnou domácnost) opouštíme nesví.

Nový stav vztahu se nám nelíbí. Objevujeme dříve neznámé pocity nepohodlí a najednou se se svým milovaným člověkem cítíme špatně.

Nový stav vztahu se nám nelíbí. Objevujeme dříve neznámé pocity nepohodlí a se svým milovaným člověkem se najednou cítíme špatně. Naše emoce hlásí smutek, vztek nebo zklamání a špatná nálada střídá rozladění. Zažíváme chvíle, kdy nám vztah mnohem více energie bere, než dává, a udržet ho se zdá jako nadlidský úkol.

A přesně v tuto chvíli se můžeme rozhodnout, jestli se k našemu drahému otočíme zády, nebo mu podáme pomocnou ruku.

Blízcí jsou naše jistota

Jedna drahá kamarádka mi kdysi řekla: „Neříkej lidem, že si přeješ, aby byli tvou jistotou. Nikdo nechce být ničí jistotou.“ Bylo to poprvé, co jsem v její přítomnosti prožívala trápení, a zdálo se mi přirozené ji požádat o pomoc. Odpovědí mi bylo rozpačité ticho a vysvětlení, že se se mnou už necítí dobře. Samozřejmě, měla pravdu – ani já sama jsem se se sebou necítila dobře.

Byla jsem nešťastná a hledala jsem cestu ze svých problémů. Nevnímala jsem to ale problém, protože jsem pro změnu dělala vše, co jsem mohla a věděla, že je to pouze dočasné. Přesto ticho pokračovalo. Naše cesty se musely rozejít. Pochopení, podpora a určitá forma jistoty – jsou totiž přesně ty věci, které ve vztahu s blízkým člověkem hledám.

citat_109-czV dobrém i zlém

Nezáleží na tom, jestli prožíváme trápení v přátelství, rodině nebo v partnerském vztahu. Vždycky se ke svým drahým můžeme otočit zády a odejít. Proč bychom to ale dělali? Není láska, podpora a víra v „budu s tebou v dobrém i zlém“ náhodou jejich podstatou? Vydržet pospolu v dobrých časech není žádné umění. K čemu by nám ale bylo budovat blízký vztah, kdyby nefungoval právě v těch nejhorších?

Věřím, že nemám ve svém životě nic cennějšího než mé nejbližší. Neberme své vztahy jako spotřební zboží. Jeden špatný den (nebo měsíc) nemusí znamenat konec dlouhé a senzační historie. Pokud jsme si jistí, že nám naši drazí neubližují schválně a cítíme se s nimi krátkodobě špatně, protože jim samotným je zle, neodcházejme. Oprašme svou trpělivost a vzpomeňme si, jak jsme se s nimi cítili v dobrých dnech. Zůstaňme a podejme jim pomocnou ruku. Protože je milujeme a protože nám za to stojí.

Jak nakládáte se svými vztahy vy? Jste skvělí parťáci ve špatných časech? Podělte se s námi v diskuzi pod článkem…

Pečujete o svou nádobu blízkosti? Více si přečtěte v článku:

Zasaďte lásku a vypěstujte si pocit blízkosti, který vás nenechá spát

Lucie Vanišová
Elektroenergetička, jogínka a spoluzakladatelka magazínu Antilopa s láskou ke knihám, krásným myšlenkám, lidem a jejich mozkům.

Komentovat

avatar

wpDiscuz

K poskytování služeb, personalizaci obsahu a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Co to znamená?

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close