InspiraceRande s mozky

Vnímání emocí ve stáří. Proč jsou starší lidé pozitivnější a v čem by se od nich mohli mladí učit?

415 zobrazení
AdobeStock_96580570

Mladí lidé mají často pocit, že jim starší vůbec nerozumí. Mezi obvyklé používané argumenty patří například: „Ale vždyť je jiná doba.“ či „Ty jsi byl/a mladým/mladou už dávno, jak mi můžeš rozumět!“ Co když ale mají starší stejné motivace, a navíc ještě porci pozitivního přístupu k životu, který mladým chybí?

 

neurony_mozekEmoce neznají věk

Současný výzkum ukazuje, že mezi tím, jak starší lidé (myšleno nad 60 let) vnímají emoce ve srovnání s mladšími, není skoro žádný rozdíl. Studie provedená v roce 2012 (Sze a kol.) podává důkaz, že jak starší účastníci výzkumu, tak mladší, byli naprosto stejně rozrušeni po shlédnutí emočně náročného filmu.

Výzkum z roku 2009 realizovaný Baileym a kol. se zabývá tím, jak starší lidé vnímají ve srovnání s mladšími výrazy v obličeji a jak zvládají jejich interpretaci. Opět žádný rozdíl mezi generacemi.  A co víc, starší účastníci prokazují mnohem větší ochotu darovat peníze na užitečné účely. Co je k tomu vede?

Motivace pro chování starších lidí užitečné pro společnost je čím dál tím častějším zkoumaným tématem. I věda začíná potvrzovat, že starší občané vůbec nejsou na odpis, jak někteří tvrdí. Ba právě naopak! Wenner a kol. (2016) ukazují, že starší lidé touží po tom splnit si své cíle. Analýza společnosti v Kanadě, kde dobrovolničí 40−50% starších lidí, provedená Gottliebem a kol. v roce 2008 ukazuje mnoho motivů, které vedou starší občany k aktivně strávenému času:

  • Touha zdokonalit se ve svých schopnostech.
  • Potřeba dokázat si, že za to stojí.
  • Snaha rozšířit si znalosti o světě.
  • Potřeba seznamovat se s dalšími lidmi, socializovat se.
  • Snaha využít svůj čas k něčemu pozitivnímu, zlepšit si zdraví, v případě brigády i finanční situaci.

Po zamyšlení se nad těmito motivy, které vedou starší lidi k aktivnímu životu v důchodu, nás něco zarazí. Jedná se o naprosto stejné motivy, které mají mladí lidé. Ti se také chtějí zdokonalovat, rozšiřovat si znalosti i okruh známých i si dokazovat, že za to stojí. Je tu jedna věc, která se však u starších projevuje znatelně více: schopnost soustředit se na pozitivní stránku věci.

Sociálně-emoční teorie, která je rozebírána ve studii Carstensena a dalších v roce 2003, tvrdí, že starší lidé, díky tomu, že se nemusí zabývat budoucností dlouho dopředu, věnují více soustředění na pozitivní a lidsky důležité cíle, jako je například již zmíněné dobrovolničení či stýkání se s přáteli a rodinou.

Zaměřeni na pozitiva

Samozřejmě je běžné, že každá generace má svou centrální motivaci někde jinde. To je způsobeno už jen tím, že mladá generace více konzumuje než produkuje, lidé středního věku právě naopak, a starší se opět vrací k větší konzumaci než přispívání (uvedeno ve studii z roku 1982 realizovanou Eriksonem a dalšími). Nicméně, pomineme-li společensko-ekonomické uspořádání a tzv. produktivní věk, můžeme se navrátit k tomu, jak se starší lidé soustředí na pozitiva.

stařenkaNeuropsychologie opět přichází s možným vysvětlením. Studie z roku 2007 ukazuje, že starší lidé jsou ve srovnání s mladými horší v interpretaci obličejů vyjadřující negativní emoce, jako jsou například vztek, smutek a strach. Naopak nebyly prokázány žádné rozdíly ve vnímání pozitivních emocí, ani například překvapení. Čím to je?

Věda již několikrát potvrdila, že v mozku existuje celá řada orgánů, které spolupracují na vnímání obličejů a intepretaci výrazů. Mezi tyto orgány patří například amygdala, která je známá svým podílem na zpracování strach, bazální ganglia a insula, které se věnují rozluštění výrazu znechucení.

Vzhledem ke změnám, kterými mozek během stárnutí prochází, není zhoršení v některých oblastech překvapením. Ukazuje se, že ztráty neuronů v čelním laloku (v tom, co má na starost zodpovědné jednání, rozhodování, kontrolu i plánování, jak jsme psali již dříve) pravděpodobně způsobují zhoršenou interpretaci negativních výrazů obličeje. Jak je tedy možné, že vnímání pozitivních výrazů obličeje není pro starší problematické?

Opět se vracíme téměř na začátek. Starší lidé mají prostě tendenci zaměřovat se na pozitivní stránky věcí. A není to krása?

Neztrácejme čas

Jaké poučení tedy vyplývá? Již víme, že starší lidé nejsou v mnoha ohledech vůbec horší než mladší. Právě naopak. Ve spoustě oblastech jsou si rovni, hlavně co se týká motivace pro plnohodnotný společenský život. Jakožto mladý člověk si však myslím, že by bylo krásné přejmout alespoň něco z pozitivního přístupu starších k životu. Zaměřme se na to pozitivní, neztrácejme čas přehnaným řešením smutných a frustrujících záležitostí. I přes to, že se nám jako mladým zdá, že máme ohromné množství času, ve skutečnosti to tak není. Čas plyne rychle, neplýtvejme jím.

 

P.S. Uvedené studie nebyly realizovány v České republice ani žádné jiné slovanské kultuře. To však neznamená, že jejich výsledky nejsou relevantní.

O tajích mozku se více dozvíte v sekci Rande s mozky. O limbickém systému a částech mozku, které mají na starosti zodpovědné jednání a rozhodování si přečtěte v článku:

Kde se bere rozum a kdy už konečně dospějeme

Tereza Roshique
Věčně hledající studentka psychologie s nadšením pro mozky a filozofování.

Komentovat

avatar

wpDiscuz

K poskytování služeb, personalizaci obsahu a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Co to znamená?

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close