InspiraceRande s mozky

Za 30 sekund hotovo: Jak si u lidí tvoříme první dojem a je možné ho změnit?

306 zobrazení
AdobeStock_55237023

První dojem z neznámých lidí si vytváříme naprosto přirozeně, šetří totiž čas a svým způsobem nás i chrání. Neuropsychologie se nespokojila se závěry klasické psychologie a přichází s novými poznatky. Možná nás překvapí, že na to, abychom si vytvořili první dojem, stačí slyšet pouhé jméno…

Je vysoký, má polodlouhé tmavé vlasy lehce se vlnící u ramen. Na pravé straně prosvítají šedé pramínky. Nejspíš nebude nejmladší. Veselé modré oči, výrazný hákovitý nos, jedna vráska mezi tmavým chundelatým obočím a další nad ním. Pravděpodobně se často mračí či se nad něčím zamýšlí. Sametové rty jemně červené barvy ladí se světlou pletí. Na bradě roste strniště. Nemá čas se ráno holit? Silný krk vyčuhuje ze světle modré košile, která je lehce pokrčená. Dobře, manželka nejspíš neměla čas ji vyžehlit. Jde z něj cítit kolínská. Mužný chlap…

Mohla bych pokračovat. Ale jistě to znáte. Takhle uvažujeme prakticky všichni, možná kromě osvícených buddhistických mnichů. První dojmy jsou součástí každodenního života. Vytváříme si je naprosto přirozeně, šetří totiž čas a svým způsobem nás i chrání, naše instinkty nám tak ukazují, co můžeme čekat. Proto není překvapením, že i psychologie se prvním dojmům a jejich opravám věnuje.

V rámci psychologie převládá názor, že první dojmy změnit nelze. S novým názorem však přichází neuropsychologie, která tvrdí, že to jde. Tedy alespoň částečně.

hair-863698 - kopiePrvní dojmy z podvědomí

Formace prvních dojmů probíhá z větší části podvědomě, už jen při zaslechnutí jména. Stačí nám méně než 30 sekund. Všímáme si výrazných rysů, oblečení, gest, mimiky, chování. Podvědomě odhadujeme, co od onoho člověka můžeme čekat. I příslušnost do skupin má svůj vliv. Lékaři, učitelé, prodavačky, paní na úklid. Už jen tato slova v nás vyvolávají nějakou reakci, ať už pozitivní či negativní. Svět je plný stereotypů: Asiaté neudržují svá obydlí čistá. Španělé jsou hluční. Češi si pořád stěžují a nic nedělají. Nezáleží na tom, jak moc jsou tyto stereotypy založené na pravdě.

Existuje mnoho teorií, které se tvorbě prvních dojmů věnují. Je dokázáno, že lidé, kteří mají velkou potřebu struktury, si odvozují další vlastnosti více než lidé, kteří tuto potřebu nemají. Pamatujete na pokrčenou košili? Zajímavé je, že abychom si vytvořili první dojem, nepotřebujeme onu osobu ani vidět. Stačí slyšet již zmíněné jméno. Nebo slyšet jedno popisné slovo: Petra má ráda psy. Jen z této informace si odvodíme spoustu věcí: Jelikož má Petra ráda psy, nejspíše je přátelská, aktivní, extrovertně založená. Já si Petru představím s delšími blond vlasy a širokým úsměvem. Co vy?

Samozřejmě také záleží na našem rozpoložení. Pokud jsme právě zmokli a jsme promrzlí, asi těžko si pomyslíme, že osoba, která nás zastavila na ulici kvůli vyplnění dotazníku, byla přátelská, a to i přes upřímné oči a milý úsměv.

To, jak snadno si první dojmy tvoříme, však ovlivňuje jejich změnu. Sociální psychologie tvrdí, že je nemožná. Údajně máme první dojmy schované někde v pomyslném šuplíčku mysli už napořád. Studie ukázaly, že zaměstnavatel si zachovává dojem o zaměstnanci z prvního pohovoru i po několik let, což mimo jiné ovlivňuje šanci na povýšení. Jeden z hlavních důvodů, proč je změna prvního dojmu údajně nemožná, že naše tendence zvládat situaci. Neradi děláme chyby, chceme vědět hned a mít pravdu.

Woman pulls pack page and reveals sunset.

Lze první dojem změnit?

Neuropsychologie se však nevzdává a opět podniká výpravu do hlubin mozku. Přesněji řečeno do dorsomediálního prefrontálního kortexu, který je součástí našeho čelního laloku. Výzkumy ukázaly, že tato část mozku se věnuje tvorbě prvních dojmů, a to jak živých organismů, tak neživých předmětů. Právě dorsomediální prefrontální kortex nám z jednoho rysu (např. strniště na bradě) vyvodí, že se tento člověk ráno neměl čas oholit.

Další důležitou zastávkou při tvorbě prvních dojmů je amygdala (pamatujete na článek o strachu? Tahleta malinká mandle s ním má hodně co dočinění). Právě amygdala vytváří pozitivní i negativní dojmy, rozhoduje, jestli nám ona osoba přijde důvěryhodná, a také vnímá výrazy obličeje. Amygdala společně s dorsomediálním prefrontálním kortexem jsou parťáky, kteří jsou aktivní právě při tvorbě prvních dojmů. Co ale ona změna prvních dojmů?

Výzkumy ukazují, že podvědomě vytvořené první dojmy je prakticky nemožné změnit. Oproti tomu dojmy, kterých jsme si více „vědomi“, změnit jdou. Takže pokud se seznámíme s oním mužem ze začátku, dlouhé vlasy, strniště a lehce pokrčená košile na nás nejspíš zapůsobí tak, že ve chvíli, kdy se dozvíme, že oním mužem je uznávaný chirurg, který se nestihl oholit, protože spěchal do nemocnice a košili má pokrčenou, protože jinou v práci neměl, budeme více než překvapení. Nicméně v této situaci první dojem změníme rádi.

Suma sumárum, z biologického hlediska je jasné, že první dojmy potřebujeme, což ví i náš mozek. Změna prvního dojmu je však věc druhá, řekněme pokročilejší. Pokud se tedy nenecháme ovlivnit vlastní nadutostí, můžeme být ochotni přiznat, že jsme se mýlili a zapracovat na oné změně prvního dojmu.

 

Jak se žije lidem, u kterých strach přerůstá zdravou mez, jsem psali v článku Utíkej, běží za námi mamut!“ aneb když se z ochránce stane nepřítel.

O frontálním laloku a kouzelných částech mozku, kde se rodí“ rozum, si přečtěte v článku:

Kde se bere rozum a kdy už konečně dospějeme

Tereza Roshique
Věčně hledající studentka psychologie s nadšením pro mozky a filozofování.

Komentovat

avatar

wpDiscuz

K poskytování služeb, personalizaci obsahu a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Co to znamená?

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close