Vztahy a emocePartnerství

Romantické knihy a filmy ničí vztahy. Nejkrásnější příběh lásky je ten váš!

169 zobrazení
AdobeStock_129916705

Zamilované příběhy s happy endem fascinují lidi od pradávna. Při jejich sledování bychom ale měli mít na paměti, kde je hranice reality, kde se láska bere a jak vypadají skutečné vztahy. Jinak můžeme snadno spadnout do pasti nespokojenosti…

Neznám ani jednu slečnu/ženu/dámu, která by se občas nekoukla na nějaký romantický film či si ráda nepřečetla knížku s milostnou tématikou. Jména jako Daniella Steelová či Harlekýnky patří k nesmrtelným pojmům už po mnohé generace. Mladší populace si jistě vybaví i autora Nicholase Sparkse, který se proslavil především filmem Zápisník jedné lásky, ale i třeba Milý Johne. Holt téma lásky, ať už nešťastné či s dobrým koncem, nás fascinuje snad od doby, kdy se člověk objevil na zemi.

Téma lásky, ať už nešťastné či s dobrým koncem, nás fascinuje snad od doby, kdy se člověk objevil na zemi.

Když kluk potká dívku…

Jednoho až zaráží, co je na něm tak úžasné. Proč máme neustále potřebu zabývat se příběhy typu „kluk potká dívku, zamilují se, objeví se dramátko, které se však vyřeší, a přijde happy end“? Při zamýšlení se nad touto otázkou se mi vybavila věta mého táty, když jsem se jako dospívající slečna dojímala nad již zmíněnými knihami či filmy. Můj otec, jako klasicky realistický muž, s nadsázkou pronesl: „Není nic horšího, než když se žena kouká na romantické filmy.“ Tehdy jsem to nepochopila, tudíž jsem se naprosto nevinně zeptala, co tím myslel. Dnes to však již chápu.

Mám to štěstí, že mám po svém boku kvalitního chlapa. Je laskavý, milující, můžu se na něj spolehnout. Máme společné zájmy, podobný smysl pro humor, oba jsme stejně praštění. I přes to všechno mám však ony „nevděčné chvilky“, kdy si říkám, že bych uvítala trochu toho vzrušení. Víte, co mám na mysli. Mluvím o tom mravenčení při každé myšlence na onoho Pana Božského, o motýlcích v břiše před domluveným randem, o zadržování dechu při polibku.

příběh láskyLáska skrytá v břiše

Nejsem naivní, jako studentka psychologie vím moc dobře, co stojí za těmito pocity. A věřte mi, nic romantického na nich není. Jak to vystihl pan psychiatr Honzák: „Trošku paradoxní je, že faktorem rozhodujícím dost podstatně o kvalitě naší lásky, (…), jsou dvě kila bakterií, plísní, parazitů, virů, a dalších mikroorganismů sídlících v našich střevech.“ Samozřejmě střeva nejsou to jediné, co rozhoduje o tom, do koho se zamilujeme, nesmíme přece zapomenout na mozek, feromony, apod. (jak jsme vysvětlili v tomto článku). Ale chápete, co se snažím říct. Prostě podstata lásky vůbec nepřipomíná slova básníků. A proto jsem se rozhodla zamyslet se nad tím, co ve mně ony pocity, že mi v mém běžně spokojeném vztahu něco chybí, vyvolává. A světe div se, jsou to právě ony romantické filmy a knihy.

Prostě podstata lásky vůbec nepřipomíná slova básníků. A proto jsem se rozhodla zamyslet se nad tím, co ve mně ony pocity, že mi v mém běžně spokojeném vztahu něco chybí, vyvolává. A světe div se, jsou to právě ony romantické filmy a knihy.

Zrovna před pár dny jsem si pořídila novou romantickou knížku, za odměnu, však to znáte. Přelouskala jsem ji během dvou dnů, a to i přes to, že měla skoro 400 stránek. Nemohla jsem si pomoct, ale to napětí a mravenčení (!!!), které jsem cítila při popisu hrdinčiných romantických dobrodružství, mi prostě nedalo odpočinku. Musela jsem vědět, jak příběh skončí. A ano, samozřejmě že spolu žili šťastně, i když možná ne až do smrti. Nicméně po dočtení knížky jsem se přistihla, že najednou přehodnocuji svůj vztah a říkám si, zda-li si přece jen nemám počkat na onoho prince v Nissanu (nesuďte mě, každý máme jiný vkus). Samozřejmě že se nebudu s nikým rozcházet na bázi jednoho (ani několika) romantických příběhů, ale připomnělo mi to výše popsané prohlášení mého táty. S odstupem času totiž konečně chápu, co myslel tím, že nám romantické filmy a knihy zrovna nepomáhají.

Mravenčení? Přejde

Všichni známe ve svém okolí nejméně jednu osobu, která není zadaná. Ne že by na tom bylo něco špatného, já sama si vždycky užila single doby, ale zkusme si popřemýšlet, z jakého důvodu je ona osoba nezadaná. Je možné, že je tím důvodem přehnané očekávání? Je možné, že ona osoba tajně čeká na muže/ženu, který/á v ní/něm vyvolá právě ono avizovaní mravenčení, motýlky, a zadržení dechu? A pokud ano, je možné, že ona osoba zakládá svá očekávání na láskyplných příbězích?

Řekněme si to upřímně. Ono to mravenčení přejde. A někdy tam ani není. A je to špatně? Co je špatného na vztazích založených na vzájemném respektu, společných hodnotách, sdílených zájmech, a přátelství?

Řekněme si to upřímně. Ono to mravenčení přejde. A někdy tam ani není. A je to špatně? Co je špatného na vztazích založených na vzájemném respektu, společných hodnotách, sdílených zájmech, a přátelství? Přesně takové vztahy jsou totiž třeba pro překonání všech možných kalamit, které nám život přináší. A tak, až si zase přečteme romantickou knížku či shlédneme film plný vášně a divokých citů, uvědomme si, že přesně tyhle pocity jsou nám v běžném životě k ničemu, a že právě ten stabilní vztah, který snad spousta z nás má, je to pravé. Jak pronesl jeden filozof: „Nejkrásnější příběh lásky je ten váš.“

 

Více povídání o lásce a vztazích najdete v sekci Vztahy a emoce.

Jaká je skutečná podstata zamilovanosti? Přečtěte si v článku:

O zamilovanosti jinak aneb Miluji Tě z celého limbického systému

Tereza Roshique
Věčně hledající studentka psychologie s nadšením pro mozky a filozofování.

Komentovat

avatar

wpDiscuz

K poskytování služeb, personalizaci obsahu a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Co to znamená?

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close