InspiraceRozhovory

Život mě zavál do Afriky

2 komentáře204 zobrazení
Biblické_čtení - kopie

Vydat se do chudé země na delší pobyt dnes není nijak problematické. Čím dál tím více lidí vyráží na mise do afrických zemí. Jaké je žít s tamními lidmi? A co prožívají cestovatelé po návratu domů? „Ta cesta mě rozhodně změnila. Nečekal jsem, jak moc mě tato zkušenost ovlivní po dobu dalších a dalších let,“ říká dobrovolník o návratu z dlouhodobé mise v Malawi.

Lidé se čím dál častěji vydávají do chudých zemí za nejrůznějšími účely. Aby pomohli, aby obohatili sebe samé, aby povyrostli duchovně. Mnoho agentur inzeruje nabídky dobrovolnických prací v zemích jako je Indie, Rwanda, Ghana a jim podobné, přičemž slibují zázemí během onoho pobytu. Nicméně nezmiňují vůbec nic o tom, co se bude dít po návratu zpět do „své“ země.

Rozhodla jsem se proto vyzpovídat někoho, kdo má zkušenosti jak s dlouhodobějším pobytem a prací v jedné z afrických zemí, tak s návratem zpět do evropské civilizace.

Tímto cestovatelem je dnes 21letý Brit trvale žijící v Anglii, jehož cesta byla prvním z dobrodružství podobného typu. Svěřoval se s poměrně osobními věcmi, a proto si nepřál v rozhovoru uvádět jméno. Fotografie pocházejí z oné cesty.

Klučina_Malawi
Při procházce polními cestami se najednou zjevil neznámý klučina a chytil se mě za ruku. Chvíli jsme šli beze slova společně, pak se rozběhl jinam.

Kam, na jak dlouho a proč jste se rozhodl vycestovat?

V roce 2014 jsem se vydal do Malawi, což je malá země na jihu Afriky, vedle Tanzanie. Můj pobyt tam trval 5 měsíců, od září do února. Důvodů, proč jsem se vypravil do Malawi, bylo několik, ale tím nejhlavnějším bylo mé zdraví. Kvůli zdravotním problémům jsem musel vystoupit ze zajetých kolejí a vzít si tzv. gap year, tedy rok volna.

Nechtěl jsem však tento rok jen tak promrhat, a shodou okolností mi jeden známý navrhl, abych se zapsal do tamní školy zabývající se misionářskou činností. Po zvážení jsem se tedy zapsal a vyrazil.

Jak vypadá každodenní život v Malawi?

Malawi je velmi odlišná země. Život tam je výzvou, jelikož tamní lidé jsou velmi chudí a žijí o dost jednodušším životním stylem, než na jaký jsme zvyklí v Evropě. Obživa je zajišťována farmářstvím, život se točí kolem přežití namísto luxusu. Můj běžný den se však jeden od druhého lišil, protože dokonce i v Malawi jsou místa, kde se snoubí západní a africká kultura.

Malawi je velmi odlišná země. Život tam je výzvou, jelikož tamní lidé jsou velmi chudí a žijí o dost jednodušším životním stylem, než na jaký jsme zvyklí v Evropě.

Protože jsem chodil do misionářsky zaměřené školy, měli jsme nejen vyučovací hodiny, ale taky určenou dobu, kdy jsme se věnovali potřebným. Například tedy byla část dne, kdy jsme vařili, uklízeli, nebo něco podobného. Důležité bylo, abychom se věnovali ostatním. Takže jsme trávili hodně času v místní komunitě, například jsme podporovali vdovy, pomáhali na poli, či se modlili. Já skončil v týmu, který vařil pro ostatní, takže jsem přispíval takto.

Malawi
Když prší, boudy se zhroutí a z lidí jsou bezdomovci…

Co jste při pobytu v Malawi prožíval?

Často jsem slýchal, jak je život tam složitý. Zápisky v mém deníku mi připomněly, jaké to bylo. Hodně mě to ovlivnilo fyzicky i psychicky. Dopady, které na mě ta cesta měla, byly zjevné. Lidé v mé rodné zemi se po mém návratu divili, jak jsem zhubnul. Zvykat si na jednoduché jídlo, které postrádá živiny, bylo náročné.

Další věc je psychická zátěž. Kamkoli jdete, probudí se ve vás emoce. Lidé tam dřou, aby získali věci, které my dostáváme úplně jednoduše. Vybavuji si jeden příklad. Typickou africkou vlastností je, že lidé vždycky vypadají upraveně a čistě. Je to až vtipné. I přes to, že spí v boudách. Když prší, boudy se zhroutí a z lidí jsou bezdomovci. Vzpomínám si, že za námi přišel člověk, který nejedl několik dnů.

A tohle všechno musíte nějak zpracovat. Skloubit s tím, kým jste vy, s vaší kulturou, z vaší rodinou doma. Telefonujete s vaší rodinou a uvědomujete si, že oni jsou v jednom světě, a vy v druhém.

A tohle všechno musíte nějak zpracovat. Skloubit s tím, kým jste vy, s vaší kulturou, z vaší rodinou doma. Telefonujete s vaší rodinou a uvědomujete si, že oni jsou v jednom světě, a vy v druhém. V Malawi měli takovou radost z jedné tabulky čokolády! A v Evropě si ji můžete jen tak koupit prakticky kdekoli.

Muselo to být náročné. Jak vypadá návrat po tak hluboké zkušenosti?

Nejtěžší je zpracovat to, co jste viděli. Rodiče mi poslali 100 liber (ekvivalent cca 3000 Kč), zatímco lidé v Malawi se musí předřít, aby si vydělali 3 libry denně. Takže jsem se často ptal sám sebe, jak se s tím mám vyrovnat. Hlavně po tom, co si mezi nimi najdete přátele.

Poznal jsem nejrůznější lidi z celého světa, se kterými jsem si vytvořil úžasné vztahy. Ale po návratu do své země se najednou cítíte ztracení. Ptáte se, jak naložíte s tím, co jste zažili během posledních měsíců, jak naložíte se sebou samým, protože taková zkušenost vás změní. Tu změnu nemůžete vrátit. Já odjel v 18 letech, tedy v době, kdy jsem byl ještě snadno ovlivnitelný a formovala se mi osobnost.

Tato zkušenost ovlivnila moje hodnoty, to, jak vidím svět, a připadalo mi, že se vracím do prakticky mimozemské kultury. Bylo zvláštní vrátit se ke své rodině, nebyl jsem si jistý, co si budou myslet, co mi řeknou.

Tato zkušenost ovlivnila moje hodnoty, to, jak vidím svět, a připadalo mi, že se vracím do prakticky mimozemské kultury. Bylo zvláštní vrátit se ke své rodině, nebyl jsem si jistý, co si budou myslet, co mi řeknou.

malawi
Místní lidé vždy vypadají upraveně a čistě.

Co Vás na Malawi nejvíce oslovilo?

Upřímně, Malawi mi chybí, myslím, že kvůli těm lidem. Jsou tak vřelí, tak opravdoví. Záleží jim na vztazích a neustále vás vyzývají k přehodnocení toho, co si myslíte, že je důležité. Je to kultura založená na komunitě, což Británie není. Pamatuji si nějakou statistiku, ve které psali, že pokud v západní kultuře existuje 80% zaměstnanost, lidé se bouří a jsou stávky, protože se o sebe nemají jak postarat. Zatímco v Africe je zaměstnanost sotva 40%, ale lidé se o sebe starají a dělí se o to, co mají.

Pokud v západní kultuře existuje 80% zaměstnanost, lidé se bouří a jsou stávky, protože se o sebe nemají jak postarat. Zatímco v Africe je zaměstnanost sotva 40%, ale lidé se o sebe starají a dělí se o to, co mají.

Jak byste na závěr svou cestu shrnul? Co jste si odnesl s sebou zpět do Británie?

Musím přiznat, že jsem nečekal, jak moc mě tato zkušenost ovlivní po dobu dalších a dalších let. Lidé se mění, a já se v Malawi začal přizpůsobovat jejich kultuře, takže mi pak trvalo, než jsem se zase přizpůsobil životu v Británii. A i tak, pořád existují věci, které spustí tok vzpomínek. Stačí, aby na mě promluvil někdo s africkým přízvukem. Prostě si to neseme s sebou.

MalawiMyslím, že jsem si odnesl soucit a pohled na kvalitu a chudobu, který bych jinde nezískal. Nemůžu tu zkušenost nechat jen tak být, občas se dokonce ocitnu v lehčí depresi a přeji si, abych mohl jet zpátky, protože moje kultura postrádá něco, co ta v Malawi má. Přijde mi šílené, jak lidem v Británii záleží na věcech, které nepotřebují.

Ta cesta mě rozhodně změnila. Změnila můj pohled na svět. Moc rád bych jel zpět, a doporučil bych každému, aby to zkusil, už jen kvůli seznámení se s jinými lidmi, poznávání jiné kultury a jiného způsobu života. Takováto cesta je výzvou, rozšíří vám perspektivu do takové míry, že je těžké si to představit. Žijete tam, projdete si tou změnou. Jsem velmi vděčný za vztahy, které jsem si tam vytvořil, a také za to, že je má znalost světa obohacena o znalost života v Malawi.

 

Pozn. redakce: rozhovor vznikal v první polovině roku a nyní má za sebou zpovídaný cestovatel další cestu do Afriky. Zajímá vás, jak vnímá situaci v Africe a dobrovolničení s dalšími zkušenostmi a odstupem let? Jsou jeho návraty do rodné země stále tolik emotivní? Napište nám do komentářů. Pokud budete mít o rozhovor zájem, zkusíme ho vyzpovídat znovu :-).

Zdroj foto: cestovatelův archiv

Více inspirativních rozhovorů naleznete v sekci Rozhovory.

Přečtěte si také povídání s Jakubem Starým, který se pro Antilopu rozmluvil o seznamování a samotě ve společnosti lidí:

Jakub Starý: Každý z nás je dokonalá bytost

Tereza Roshique
Věčně hledající studentka psychologie s nadšením pro mozky a filozofování.

Komentovat

avatar

Řadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zuzka
Čtenář
Zuzka
6 měsíce 16 dní

Děkuji za článek – rozhovor. Určitě si ráda přečtu pokračování a další zkušenosti….

Lucie Vanišová
Redaktor
6 měsíce 11 dní

Dobrý den Zuzko, děkujeme za Vaši zprávu. Pokusíme se tedy zařídit pokračování rozhovoru.

wpDiscuz

K poskytování služeb, personalizaci obsahu a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Co to znamená?

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close